Spolek pro 
komodity a krmiva

fefac

pondělí, 12 červen 2017 11:01

XXVIII. Kongres FEFAC

Ve španělské Córdobě se uskutečnil XXVIII. Kongres FEFAC

Ve dnech 7. – 9. června 2017 se uskutečnil XXVIII. Kongres FEFAC, který hostila ve městě Córdoba andaluská asociace AFACA. Společně s kongresem se uskutečnilo 196. zasedání Rady FEFAC a 62. valná hromada FEFAC, která zvolila nové presidium na následujíc funkční období 2017 – 2020 v čele s novým presidentem FEFAC panem Nickem Majorem. Náš region je zastupován zástupcem polské asociace IZBA panem Witoldem Obidzinskim a zástupcem maďarské asociace panem Zoltanem Pulayem. Příští jednání řádné valné hromady se uskuteční za rok ve Francii a XXIX. Kongres FEFAC uspořádá belgická asociace BEMEFA v roce 2020.

POKLES PRODUKCE KRMNÝCH SMĚSÍ V EU V ROCE 2016 (-1%)

DALŠÍ POKLES JE OČEKÁVÁN V ROCE 2017 DÍKY PTAČÍ CHŘIPCE A ENVIRONMENTÁLNÍM OMEZENÍM

Odhady produkce krmných směsí pro rok 2016

Průmyslová výroba krmných směsí pro hospodářská zvířata[1] v EU 28[2] v roce 2016 dosáhla podle údajů poskytnutých členy FEFAC odhadované úrovně 153,4 milionu tun, tj. o 1% méně než v roce 2015.

Pokud jde o krmiva pro skot, obrázek je extrémně protichůdný napříč Evropou. Nizozemí nebo Polsko vidí svou výrobu krmiv pro skot v nárůstu o více než 8%, zatímco Francie zaznamenala posun v opačném směru odrážejícím dopady zrušení mléčných kvót na národní produkci mléka. Celkově nejsou chovatelé díky cenám mléka povzbuzeni k nákupu krmiv pro vysokou produkci, aby maximalizovali výrobu mléka, čehož výsledkem je celkový pokles výroby krmiv pro skot v EU o 1,5%.

Ačkoli byla očekávána výroba krmiv pro drůbež v roce 2016 celkem dobrá, vypuknutí ptačí chřipky na jeho konci těžce dopadlo na několik regionů Evropy produkujících drůbež, zvláště ve Francii, kde byl zaznamenán 4% pokles ve výrobě krmiv pro drůbež. Celkově zůstala výroba krmiv pro drůbež téměř stabilní a je stále vedoucím segmentem průmyslové výroby krmných směsí v EU daleko před krmivy pro prasata.

Na straně krmiv pro prasata, po dvouletém mírném růstu, poklesla produkce v roce 2016 o 1,5%. To může být částečně vysvětleno účinky africké horečky prasat ve východní Evropě, jež těžce dopadla na vývoj výroby vepřového masa, ale také nízkými tržními cenami vepřového v první polovině roku 2016 a velkou dostupností krmných zrnin za nízké ceny, což bylo prospěšné pro samovýrobu krmiv.

Miliony tun   2015 2016  % odchylka 2015/16 
 Krmiva pro skot  42,0  41,4  -1,5
 Krmiva pro prasata  50,2  49,4  -1,6
 Krmiva pro drůbež  53,7  53,6  -0,2
Celkem 155,0 153,4  -1,0
 

Po tři po sobě jdoucí roky bylo Polsko jednou z nejvýkonnějších zemí s nárůstem počtu zvířat o 4,7%, povzbuzovaným poptávkou po krmivech pro drůbež, což udělalo z Polska největšího producenta drůbeže v EU. Nizozemí zaznamenalo oproti roku 2015 1% nárůst poptávky po mléčných krmivech. Německo, Španělsko a Belgie odhadují propad celkové výroby krmných směsí o 1-2%, zatímco Francie svůj propad odhaduje na 4%. Německo posilnilo svou pozici vedoucí země EU před Španělskem a Francií, pokud jde o celkovou výrobu krmných směsí.

Konečné odhady a podrobné rozdělení údajů roku 2016 bude zveřejněno v červnu 2017.

Výhled na rok 2017

Odborníci FEFAC na trh jsou relativně pesimističtí, pokud jde o průmyslovou výrobu krmných směsí v roce 2017. Mlékárenský sektor se stále potřebuje zotavit z těžké cenové krize mléka, tím pravděpodobně negativně dopadající na stáda dojnic v roce 2017, zatímco svou roli také hraje národní nastavení ke splnění environmentálních kritérií. Tento vývoj může vést k dalšímu snížení výroby krmiv pro skot o 2%. Očekávaná stabilizace výroby vepřového masa v Evropě by mohla vyvolat mírné snížení poptávky po krmivech pro prasata (-1%). Vývozy drůbeže budou ovlivněny ptačí chřipkou, což vytvoří tlak na výrobu drůbežího masa EU a následně na segment krmiv (-0,5%). Celkově by to vedlo k dalšímu poklesu výroby krmných směsí v roce 2017 o 1% oproti roku 2016.

Tento výhled bude ovlivněn množstvím parametrů. Vývoj propuknutí ptačí chřipky a africké horečky prasat bude rozhodující, zvláště pokud jde o ochranu kapacit vývozu EU. Rozsah znovuobnovení ruských dovozů vepřového z EU jako výsledek závěrů WTO k protiprávnímu ruskému sanitárnímu zákazu zavedenému v roce 2014 může na druhé straně nabídnout některé příležitosti pro určité země EU, ačkoli je nepravděpodobné, že tento vývoj povede k dění v krátké době. Tato kauza je jednou mezi mnoha politickými faktory, které budou nepochybně ovlivňovat trh v EU a ve světě.

Kvotace trhu s obilovinami jsou nyní na mírně vzrůstajícím trendu po dosažení rekordně nízké úrovně na podzim roku 2016. Nicméně, relativně komfortní úroveň konečných zásob na celosvětové úrovni, dobré výhledy na jihoamerickou sklizeň a dobrý stav osevů ozimých obilovin v EU mohou v první polovině roku 2017 udržovat ceny na nízké úrovni. Pokud jde o sójové boby, jsou signály z jižní Ameriky pozitivní, jak pokud jde o plochy, tak o výnosy jarní sklizně. Dalším pozitivním náznakem je předpokládaný nárůst osevní plochy sóje ve Spojených státech v roce 2017. Nicméně s celosvětově vzrůstající poptávkou o 4 % za rok po sójových bobech a sójových produktech zůstává bilance napjatá.

[1] Od roku 2016 FEFAC nezahrnuje do statistik výrobu suchých krmiv pro zvířata v zájmovém chovu. Vzhledem k tomu chybí v národních statistikách velká část produkce.

[2] Řecko, Malta a Lucembursko nejsou započítány

Stálý výbor schválil Kodex správné praxe při označování krmiv EU

Po šesti letech nedůstojných „jednání“ schválil stálý výbor Kodex správné praxe při označování krmiv EU. Dokument vychází z ustanovení článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009, který vznik takového kodexu předjímá. Kodex byl zveřejněn v řadě C Úředního věstníku EU. V České republice je po dohodě s dozorovým orgánem uplatňována hned první verze kodexu z června 2010, která je zveřejněna na webových stránkách Spolku. Finální verze Kodexu zveřejněná v Úředním věstníku EU bude postupně přeložena a bude jí nahrazena verze původní. Obě verze se liší pouze v detailech, z nichž některé nejsou nepodstatné. Spolek proto připraví výklad nejožehavějších ustanovení, který bude k dispozici pouze členům Spolku.

 

Odhad sklizně obilovin zveřejněný 21. 6. 2016 odbornou sekcí RV Spolku pro komodity a krmiva předpokládá sklizeň základních obilovin ve výši 7.645 tisíc tun. Červnový odhad Českého statistického úřadu předpokládá sklizeň podstatně nižší a to 6.995 tisíc tun. Odhad COCERAL ke stejnému termínu převyšuje odhad ČSÚ téměř o celý milion tun a činí 7.866 tisíc tun.

Monitorovací výbor MZe na svém jednání 16. června schválil změny kritérií operačního programu 4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů, který je určen pro ty členy spolku, kteří vzhledem ke své velikosti nedosáhnou na podmínky dotačního titulu 13, navržené Spolkem pro komodity a krmiva.

Čerpání podpor z tohoto dotačního titulu by tak mělo být od třetího kola významně dostupnější. V polovině července by měla být nová kritéria schválena ministrem zemědělství a následně budou zveřejněna na webových stránkách ministerstva a zároveň SZIF. Třetí kolo žádostí bude administrováno v období od 11. do 30. října 2016.

středa, 22 červen 2016 11:32

Aktualizovaný odhad sklizně

Odborná sekce rostlinné výroby aktualizovala odhad sklizně k 21. červnu 2016.

Oproti předchozímu odhadu snížila sklizňové plochy ozimého žita o 2 tisíce hektarů a kukuřice o 5 tisíc hektarů. Celková plocha obilovin ke sklizni by tak měla být aktuálně 1 378 tisíc hektarů. Navýšila naopak odhad výnosu pšenice z 6,25 t/ha na 6,48 t/ha, ozimého žita ze 4,6 t/ha na 5,00 t/ha, ovsa z 3,5 t/ha na 3,7 t/ha, triticale z 4,7 t/ha na 5,0 t/ha a kukuřice na zrno ze 7,0 t/ha na 7,8 t/ha. Průměrný hektarový výnos obilovin bez kukuřice by měl dosáhnout hodnoty 5,91 t/ha a včetně kukuřice pak 6,03 t/ha. Celková sklizeň by pak měla výrazně překročit osmi milionovou hranici a to o více než 300 tisíc tun.

U řepky sekce navýšila odhad výnosu z 3,4 t/ha na 3,72 t/ha. Celková sklizeň by tak podle aktualizovaného odhadu měla dosáhnout téměř 1,4 milionu tun.

středa, 01 červen 2016 09:59

Výsledky monitoringu na nežádoucí látky

Odborná sekce řízení jakosti rostlinných komodit a krmiv zveřejnila výsledky monitoringu nežádoucích látek za rok 2015

Údaje jsou poskytovány členy spolku na základě dobrovolnosti a anonymně. Podílí se na něm nejenom výrobci krmných směsí a premixů, ale i obchodníci s komoditami. V loňském roce bylo do databáze vloženo téměř 15 tisíc analýz na nežádoucí látky. Z toho bylo pouze 238 analýz, které zachytily nevyhovující výsledek. To je pouhých 1,6% případů.

Nejvíce analýz bylo provedeno na obsah mykotoxinů, více než 10 500. Z toho bylo 188 analýz nevyhovujících. To představuje 1,77% případů, tedy velmi nízký záchyt. Největší počet analýz byl proveden na obsah DON, které také prokázaly nejčastější záchyty, celkem 177, což je 2,2% případů. Nejhorší situace byla u kukuřice (76 záchytů z 2 486 analýz) a u krmné směsi pro drůbež (82 záchytů z 675 analýz).

Na kontaminaci salmonelou bylo provedeno více než 2 500 analýz. Nález byl prokázán pouze u slunečnicového extrahovaného šrotu (22 záchytů z 255 analýz). Enterobakterie byly zachyceny ve 14 případech ze 475 analýz a enterokoky v 11 případech ze 142 analýz. Jako záchyt je považována hodnota vyšší než 10000 jednotek tvořících kolonie (KTJ).

Překročení limitu pro křížovou kontaminaci léčivy bylo zaznamenáno ve 4,6% případů (3 záchyty z 29 analýz).

U ostatních sledovaných nežádoucích látek včetně těžkých kovů, reziduí pesticidů, dioxinů, živočišných tkání a kokcidiostatik nebyly zaznamenány žádné záchyty.

pátek, 20 květen 2016 05:41

První odhady sklizně

Odborná sekce rostlinné výroby vydala první letošní prognózu sklizně a výnosů

První letošní odhad se datuje k 11. květnu a předpokládá, že v České republice bude oseto základními obilovinami asi 1 295 tisíc hektarů. K tomu přibude 90 tisíc hektarů kukuřice na zrno. Plocha řepky se odhaduje na 375 tisíc hektarů. Průměrné výnosy u základních obilovin jsou odhadovány na 5,74 t/ha, což znamená sklizeň 7 436 tisíc tun. U nejdůležitější obiloviny, pšenice, se předpokládá průměrný hektarový výnos 6,25 t/ha při celkové sklizni 5 219 tisíc tun. U kukuřice se výnos odhaduje na 7,00 t/ha, což by znamenalo sklizeň ve výši 630 tisíc tun. Celková sklizeň obilovin by tak měla představovat 8 066 tisíc tun. Průměrný hektarový výnos řepky je odhadován na 3,4 t/ha, což by znamenalo celkovou sklizeň ve výši 1 275 tisíc tun.

15. března se uskutečnilo hlasování ve výboru AGRI Evropského parlamentu o návrhu nařízení o medikovaných krmivech.
Hlasování skončilo pro průmysl nad očekávání úspěšně. V obou očekávaných oblastech byly naplněny naše požadavky.

U carry-over byl přijat limit 3%, dokud nebude stanoveno jinak na základě vědeckých poznatků EFSA.

Provozovatel krmivářského podniku musí minimalizovat carry-over v souladu s principy ALARA, aby se zabránilo riziku pro zdraví zvířat, lidí nebo pro životní prostředí. Komise se zmocňuje k přijetí delegovaných aktů ke stanovení specifických limitů pro carry-over pro účinné látky v necílových krmivech na bázi vědeckého hodnocení rizika provedeného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin EFSA. Pokud nebyl ustanoven specifický limit pro carry-over pro účinnou látku, stanovuje se obecný limit pro carry-over 3% účinné látky v poslední šarži medikovaného krmiva nebo meziproduktu vyrobeného před výrobou následující šarže necílového krmiva.

U požadavků na stahování přebytečných medikovaných krmiv od chovatelů byla odpovědnost víceméně ponechána na členských státech a to ještě za mnohem mírnějších podmínek.

Členské státy vytvoří ve spolupráci s provozovateli v sektoru vhodné systémy sběru medikovaných krmiv nebo meziproduktů, u kterých skončila expirace, nebo v případě, kdy chovatel obdržel větší množství medikovaných krmiv, než aktuálně potřebuje pro léčbu uvedenou ve veterinární předpise a není schopen uskladnit je za podmínek vhodných pro jejich opětovné využití uvedených v souhrnu vlastností produktu (SPC). Shromážděný materiál se zlikviduje v souladu s existující legislativou Unie. Členské státy zajistí, aby byli výrobci medikovaných krmiv a zemědělci informováni o tom, kde mohou nalézt sběrná místa pro prošlé produkty a jak dostat jejich prošlé medikované krmivo do těchto sběrných míst.

The European Feed Manufacturers' Federation